Evropští básníci naživo

Dnes se v Berouně představili evropští básníci na festivalu nazvaném Stranou – Evropští básníci naživo. Letos se autoři ze čtyř zemí potkali v berounském Muzeu Českého krasu na Husově náměstí a poté v restaurantu U hradeb. Pak se umělci přestěhují na hrad Krakovec.

„Festival se letos koná už druhým rokem, a ačkoli se nám na něj tentokrát nepodařilo získat od institucí ani korunu, budeme se snažit, aby to návštěvníci na kvalitě programu nijak nezaznamenali,“ prozrazuje jedna z organizátorů festivalu, básnířka a překladatelka Lenka Daňhelová.
Jak podotýká, akci by za těchto podmínek nebylo možné uskutečnit, kdyby nebylo podpory institucí, které festivalu poskytují zázemí, tedy berounského Muzea Českého krasu a Národního památkového ústavu, ale také odhodlanosti autorů, kteří na festival přijedou a budou na něm pobývat na své náklady. „To je obdivuhodná umanutost, básníci a umělci obecně nepatří zrovna k nejbohatším lidem ve společnosti. Festival tím získává úplně jinou kvalitu, i přes tak nepříznivou situaci přijedou a setkají se zde výjimeční lidé z několika zemí,“ říká Daňhelová. Letos na festival přijedou tito autoři: Markéta Hejná (ČR), Genowefa Jakubowska-Fijałkowska (PL), Jana Kacianka + Reinhard Kacianka (A), Marko Kravos (SLO-IT), Małgorzata Lebda (PL), Franciszek Nastulczyk (PL), Ivo Stropnik (SLO), Monika Šatavová (ČR), Tomáš Weiss (ČR). „Minimálně stejně tak důležití, jako samotní autoři, jsou překladatelé. Bez nich by čeští vnímatelé neměli možnost si jejich tvorbu poslechnout,“ upozorňuje Daňhelová. „Díky vysoké koncentraci překladatelů mezi pozvanými básníky budeme moci provést jedinečnou věc: představit všem přítomným básníkům naživo poezii dalších autorů v jejich vlastním jazyce. Většinou se básníci dokonale představí publiku, ale o sobě a své tvorbě se kvůli jazykové bariéře navzájem moc nedozví. Jsme rádi, že z tohoto schématu můžeme vystoupit,“ doplňuje spoluorganizátor, překladatel a novinář Peter Kuhar Název festivalu Stranou vychází ze stavu, v jakém se v dnešním světě poezie nachází: je stále více vytěsňována na okraj zájmu veřejnosti zdánlivě důležitějšími věcmi. „Umění je zdánlivě nejnepotřebnější lidskou činností. Ale právě ono člověka kultivuje. Více si to člověk uvědomí, když je v tísni. Když je mu dobře, tak prostě nějaký hlubší způsob komunikace nevyhledává. A tak je momentálně poezie trochu stranou, ale rozhodně není mimo,“ vysvětluje Daňhelová.   

Sedmička.cz, 10. července 2009