Mladé visegrádské divadlo: prostor svobody 

 

O projektu:

Projekt sestává ze tří otevřených konkurzů pro debutující dramatiky, v nichž budeme přijímat přihlášky polských, českých a slovenských umělců. Téma konkurzu je „Prostor svobody“. Porotci vyberou v každé zemi tři autory nominované na hlavní cenu a z nich pak vyberou vítěze. Tři nejlepší texty (polský, český a slovenský) budou představeny formou performativního čtení, nahrány a přeloženy do dalších dvou jazyků (a angličtiny) a následně publikovány na internetové stránce, kde je bude moci shlédnout veřejnost. Čtení budou doprovázet tematické diskuze. Projekt bude realizován v letech 2022 až 2023.

 

 

Young Visegrad Theatre: The Space of Freedom

 
About the Project:
 
 
The project consists of three open calls for debuting playwrights which will allow us to gather submissions from Polish, Czech and Slovak artists. The theme of the competition will be "The Space of Freedom". Three texts will be selected by a jury in each country as nominees, and one winner. Three winning texts (Polish, Czech and Slovak) will be presented as text-in-hand readings, recorded and translated to the other two languages (plus English), then published on the website to be watched by the audience. There will also be accompanying discussions. The project will be produced in 2022 and 2023.
 
The project consists of three open calls for debuting playwrights which will allow us to gather submissions from Polish, Czech and Slovak artists. The theme of the competition will be "The Space of Freedom". Three texts will be selected by a jury in each country as nominees, and one winner. Three winning texts (Polish, Czech and Slovak) will be presented as text-in-hand readings, recorded and translated to the other two languages (plus English), then published on the website to be watched by the audience. There will also be accompanying discussions. The project will be produced in 2022 and 2023.
 
___
 
 
Podmínky soutěže:
 

Národní knihovna Ossolińských a Muzeum Pana Tadeáše ve Vratislavi spolu s partnerskými organizacemi Stranou, z.s. (Česká republika) a

 

Projekt Mladé visegrádské divadlo: prostor svobody, realizovaný vratislavským Muzeem  Pana Tadeáše se skládá ze tří otevřených soutěží pro debutující dramatiky, v nichž budeme přijímat přihlášky polskich, českých a slovenských umělců. Porotci v každé zemi vyberou jednoho vítěze. Tři nejlepší texty (polský, český a slovenský) budou prezentovány formou performativního čtení, nahrány a přeloženy do dalších dvou jazyků a angličtiny, a následně budou publikovány na internetové stránce, kde je bude moci shlédnout široká veřejnost. Čtení budou doprovázet tematické diskuze s umělci. Na podzim 2023 proběhne ve Vratislavi finále soutěže, na němž proběhne čtení polského textu naživo a projekce nahrávek čtení víztězných textů z České republiky a Slovenska. 

 

Přihlášky do soutěže je možné posílat od 1. října 2022 do 28. února 2023. 

 

Podrobná pravidla soutěže naleznete na tomto na tomto odkazu .

___

 

Porotci:

Lenka Kuhar Daňhelová

Básnířka, prozaička, výtvarnice, překladatelka, organizátorka kulturních akcí (* 1973 v Krnově). Pracuje jako tlumočnice a překladatelka z polštiny, slovinštiny, italštiny a francouzštiny. Je autorkou pěti sbírek poezie, jednoho románu, dvou odborných publikací a téměř třiceti přeložených knižních titulů (poezie, beletrie i odborná literatura) především z polštiny a slovinštiny.

Je členkou Asociace spisovatelů a Obce překladatelů, porotkyní ceny Magnesia Litera za poezii (2018, 2019) a Hořovice Václava Hraběte (2020, 2022).  Za svou poslední sbírku Jaká nesmrtelnost získala v roce 2021 Cenu Jantar za literaturu. Za své překlady ze slovinštiny získala v roce 2013 slovinskou překladatelskou cenu Lirikonov zlát, a v roce 2018 spolu s Petrem Kuharem získala Pretnarovu cenu a čestný titul “velvyslanec slovinské literatury a jazyka” za  mnohaleté zprostředkovávání slovinské literatury v Česku, navazování česko-slovinských literárních vztahů a překladatelské dílo představující důležité slovinské autory v zahraničí.

Žije v Berouně u Prahy, kde se svým mužem Peterem Kuharem pravidelně pořádá mezinárodní literární festival Stranou - evropští básníci naživo.

                   Lenka Kuhar Daňhelová. Foto Ewa Aleksandra Kotarbińska.

 

Josef Mlejnek

(*1946 v Žatci) je český básník, esejista, překladatel, literární a divadelní kritik, překladatel polské a francouzské literatury (Czesław Miłosz, Sławomir Mrożek, Leszek Kołakowski, Alain Besançon, Claude Tresmontant, Elie Wiesel aj.). Z polštiny a francouzštiny přeložil na třicet titulů.

Narodil se v roce 1946 v Žatci, vystudoval filosofii a češtinu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Coby katolický intelektuál pracoval v 70. a 80. letech postupně jako kulturní referent, knihovník, ošetřovatel skotu, pomocný dělník v chladírnách, topič. Redigoval samizdatové časopisy Střední Evropa a Komunikace. V roce 1985 podepsal Chartu 77. Po listopadu 1989 pracoval jako redaktor. Napsal básnické sbírky Pastvina (1993), Naprosté motivy (1998), Závěsná lávka (2004), Zcestymluv (2007) a Sklepní okénko (2013).

Je rovněž autorem esejistických knih Blázen jsem ve své vsi (1980, 1985), Křesťanská univerzita Josefa Floriana (samizdat 1985, knižně 1999) a Cosi ve vzduchu (2000). V roce 2005 vydal vzpomínkovou knihu Nelegendy o malých inkvizitorech. V současnosti žije na Vysočině.

 

                                         Josef Mlejnek. Foto Paměť národa – archiv.

 

 

Lucie Trmíková

(*1969 v Kolíně) je česká divadelní a filmová herečka, scénáristka a dramaturgyně, držitelka Ceny Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon a Ceny Thálie v kategorii činohra.

V roce 1991 ukončila studium na Divadelní fakultě AMU, obor herectví. Po angažmá v různých divadlech působí jako umělecká vedoucí, herečka, scénáristka a dramaturgyně divadelního spolku JEDL a jako pedagožka herectví na Katedře činoherního divadla DAMU. Divadelní hry a scénáře píše od roku 1997, dva texty z poslední doby byly nominovány na Cenu M. Ravenhilla 2022 (Zahradníček / Vše mé je tvé  a Manželská historie). V roce 1997 získala Cenu Alfréda Radoka za roli Terezky ve stejnojmenné hře Lenky Lagronové (Divadlo komedie). V roce 2019 získala za roli Anny v inscenaci Soukromé rozhovory (divadelní spolek Jedl Praha) Cenu Thálie v kategorii činohra – ženy. V letech 2020 získala Cenu Divadelní kritiky za roli Marie Zahradníčkové v inscenaci Zahradníček / Vše mé je tvé (JEDL), v roce 2021 získal tutéž cenu v kategorii Divadlo roku spolek JEDL, v němž působí jako umělecká vedoucí, herečka a scénáristka.

Osobnost Simone Weilové, francouzské filosofky, sociální reformátorky a mystičky, inspirovala Lucii Trmíkovou k napsání hry Mlčky křičet. Hru uvedlo roce 2014 Studio Hrdinů. Autorka sama ztvárnila hlavní roli Simony Weilové, v roli konferenciéra a zároveň všech postav, jež prošly životem Simone Weilové, se představil Saša Rašilov. Režie se ujal Jan Nebeský.

                                           Lucie Trmíková. Foto Tomáš Krist, MAFRA.

 

___

Financování:

 

Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska v rámci Visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. Posláním fondu je rozvíjet myšlenky udržitelné regionální spolupráce ve střední Evropě.

 

___

 

Co-financed:
 
The project is co-financed by the Governments of Czechia, Hungary, Poland and Slovakia through Visegrad Grants from International Visegrad Fund. The mission of the fund is to advance ideas for sustainable regional cooperation in Central Europe.
 
 
___
 
Partneři / Partners
 
 
Hlavní partner: